Těžká dřina 9.díl - Sklárna
Po několika štacích, kdy se opravdu jednalo o těžkou dřinu se konečně Roman dostává i na místo, kde hraje svoji úlohu hlavně šikovnost. Ale ani tak se té těžké dřině určitě nevyhne. Hned v úvodu se dostává do kmenárny, jenž slouží pro výrobu základní hmoty. Namíchaný základ je potřeba založit do pece o 1333 stupních, což není vůbec příjemná práce. Takovéhle horko je opravdu nesnesitelné. Po tříhodinové pauze je již sklo natavené a tak se pouštíme do výroby skleničky. Menší půllitr je to nejjednodušší, co lze vyfouknout, ale i tak se hromadí množství zmetků. Zkrátka být sklenářem není nic snadného. Záludnost totiž může čekat i v konečné fázi výroby, během zabrušování. Jediné, co je opravdu zábavné je ozdobování, zřejmě jediné, v čem dnes Roman exceloval.